Moje turecka svatba

4:49:00

Oficialne oddani jsme byli v Italii na matrice, za pritomnosti kamaradu. Ze to svatba byla netradicni, o tom neni pochyb. 


Mily mi suse oznamil, ze si jde koupit svatebni boty a prisel s modrymi teniskami s aligatorem, misto saka mel cerne rifle a sedy svetr, vskutku stramak. Ja nebyla o nic pozadu, mela jsem bile saty za deset euro z Tally Weijl a boty, ktere, jak jsem pozdeji zjistila, mi byly ponekud vetsi.

Nicmene vse probehlo tak, jak melo a uz byl cas na to vsechno poradne zapit a oslavit. 

O dort se postarala kamaradka,  ja s dalsimi kolegynemi jsme udelaly chlebicky.

A pak uz jsme se vsichni sesli v baru. Tancilo se, pilo se, jedlo se, hazela jsem kvetinou i podvazkem, kamaradka hazela savli, protoze vypila moc tequily.

Dodatecne bych chtela podekovat kretenovi, ktery mi ukradl fotoaparat, doufam, ze ti pohled na fotografie s mou osobou delaji dobre, idiote. (Vim moc dobre, kdo to byl, nicmene kratce po me svatbe odcestoval do sve rodne zeme, takze uz mu pres drzku asi nikdy nedam.)

Nedlouho pote, co jsem se stala vdanou pani, jsme odcestovali do me rodne vlastni a po necelem roce jsme se rozhodli zit v Turecku. A protoze muj Mily je nejstarsi ze trech bratru, byla tchyne cela natesena, jak usporada tureckou svatbu. A tak zacaly obrovske pripravy, vsechno se zarizovalo, vsichni byli nervni, jenom ja byla v pohode, protoze jsem nezarizovala nic (nemluvim prece turecky, ne?).

A uz nastal den D. Tedy spis C, mela bych rict. Podle tureckych tradic je v predsvatebni vecer poradan "kına gecesi", neboli henna vecer. Na ulici jsme vynesli zidle, pro nas, novomanzele, byl nachystan stul s kvetinou a stribrnym ubrusem, kde jsme cely vecer sedeli. Zenich musel mit jakehosi "svedka", Mily se rozhodl pro sveho nejlepsiho kamarada, proto jsme se odebrali domu, kde jim jakysi "svaty muz" pozehnal a vse mohlo zacit. 

Ze schodu jsme sesli za doprovodu muziky, jeden hudebnik hral na zurnu, jakousi tureckou trubku, druhy na buben, Mily musel hudebniky "uplatit", aby nas pustili ven. Usadily jsme se doprostred kruhu, kdy okolo sedeli hoste a postavali lide zvenci, z ulice, kteri se proste prisli jen podivat. Na hlavu jsem dostala cerveny zavoj, okolo nas tancili clenove rodiny a zehnali nam jakymsi cervenym kosem, ve kterem byla henna a v ni napichane svicky. Potom jsme do one hennove hmoty zapichli malicek, nacez nam do dlane dali hennu a ja doprostred dostala zlatou placku. Dlan nam pokryli jakymsi cervenym pytlikem a ted uz jsme jen cekali na to, az vse zaschne. Koho napadly krasne ornamenty, jake jsou zname z arabskych zemi, je na omylu. Na dlani a prstech mam jakysi oranzovy flek, ktery podle meho nazoru neni ani trochu hezky. Doufam, ze mi to aspon prinese stesti:-)

Tento henna vecer by mel byt ve smutnem duchu, nebot novomanzele odchazi od rodiny a stehuji se do sveho duchu, proto se me ucastnici ptali, proc jsem nebrecela ( asi proto, ze uz jsem rok vdana?)

Pak uz se jen tancilo a tancilo, po skonceni jsme si dali doma pivo a bylo nam hej.

A dalsi den rano prisel onen velky den.

Vstavali jsme brzo rano, vsichni na sebe jeceli a byli nervni, ze to nestihneme, ale ja byla v klidu, protoze uz ty turky znam a vim, ze kdyz ma neco zacit v jednu, tak to zacne ve tri, henna vecer mel taky zacit v pet a zacal v osm.

Byli jsme objednane ke kadernici -  ja, tchyne a moje maminka. Kadernice mi nejdriv odchlupila oblicej, pak me namalovala a na hlave vytvorila uces, na ktery padlo asi 15 lahvi laku, jinak si neumim vysvetlit, proc jsem mela vlasy jako kamen.

Oblekla jsem se do satu a mohlo se vyjet. JENZE. Autu, kterym jsme meli jet, nekdo v noci rozbil zrcatko, takze se narychlo shanelo nove, zdobilo se, tak jsme si v tom teplicku pockali na ulici. Jeste, ze jsem jakysi "make - up lak" mela i na obliceji, jinak bych byla ta nejrozteklejsi nevesta na svete.

Pak nasledovalo foceni, proti kteremu jsem ostre protestovala. NENAVİDİM foceni a uz vubec se mi nelibi turecke kycovite fotky se zamilovanym parem v srdicku s napisem "seni seviyorum", tedy "miluji te." Kdyz mi pan fotograf rekl, at si do ruky vezmu hackovany destnik a zacnu pozovat, oci se mi zalily slzami a na Milem jsem videla, ze zacina byt solidne nastvany, protoze se mi zase neco nelibi. Odlozila jsem destnik a rekla, ze fotky, kde jsem jenom ja, nechci. Tak se dostavil na scenu Mily, ktery o sobe porad rika, ze si mysli, ze by mohl delat modela (vazne, drahy?), fotograf nam malem zlomil vsechny kosti, jak nas nakrucoval, aby byly fotky "perfektni." Tak moc jsem si prala, aby tam byl Tolga, pritel kamaradky Zuzky, ktery ma vkus a dela NORMALNİ, KRASNE fotky. Urcite by nebyly kycovite, s krecovite vytvorenymi zamilovanymi pohledy.

Posledni cigaro a jedeme do salonu. Sakra, posledni cigaro se mi stalo osudnym, neb saty byly opravdu velke a ja, jak jsem si chtela odklepnout, jsem saty propalila. 

Za doprovodu klaksonu jsme prijeli pred salon, rozdali obalky s penezi detem, ktere nas povoz obklopily a uz se melo jit. Dostala jsem povel, ze jakmile dorazi kameraman, mam pompezne vylezt z auta a dojit k vytahu. Kameraman zavelel, ja pompezne vylezla, narovnala si saty, udelala prvni krok....a prislapla si saty! Nastesti jsem se vcas chytla Mileho, takze jsem zabranila katastrofe. Zacala jsem se smat, takze zacatek videa bude urcite moc prima!

Salon se pomalu plnil lidmi a my si v mistnosti novomanzelu dali whiskey na kuraz.

A pak to prislo. Prvni tanec, kdy mi Mily porad slapal na saty, nicmene za tonu me nejoblibenejsi pisnicky od Zucchera mi to vubec nevadilo, byla jsem hrozne stastna a chtelo se mi brecet stestim. 

Krajeni dortu, pripitek (do dna, to ja muzu).

Pak se hoste seradili, aby nas mohli obdarovat zlatem a penezi, pusinky na tvaricky, fotka, sup a uz to bylo.

Nejvetsi radost jsem mela z prichodu mych ceskych a slovenskych znamych a samozrejme rodicu, se kterymi jsme si pripili rumem, chudak Ludka ted nebude mit z ceho pect.

A pak tanecky,tanecky, nenecham se zahanbit a stavam se kralovnou parketu. Trosku kecam, ale opojena alkoholem se tak citim, nicmene si myslim, ze na to, ze jsem to tancila prvne, jsem to zvladla na jednicku.

Nakonec vypustit lampion stesti, dalsich tisic fotek a jde se domu.



Podle tureckych tradic celou hostinu zarizuji rodice zenicha a hradi veskere naklady, takze jim chci moc moc podekovat, urcite je to stalo hodne nervu (bylo to na nich videt). A je mi jich trosku lito, ze maji dalsi dva syny a budou to muset absolvovat znovu:-)

Taky dekuji hostum, ze mi venovali svuj cas a prisli.

A havne dekuju Panubohu, ze mi poslal takovyho spravnyho chlapa, jakyho mam.




You Might Also Like

1 komentářů

Děkuji za komentář! Hezký den!