...a zase ta tchyně

13:11:00

Zdravím z Turecka, jsem zpátky!

Po parádním měsíci v Česku jsem se vrátila do Turecka, neb bylo mně i mému choti nesmírné smutno.

Ok, pojďme být upřímní, vydržela bych v Česku i dýl, ale už jsem nechtěla nechávat Milého samotného. Navíc se mi ježily vlasy při představě, jak se asi pomalu MNOU zařízený byt mění v byt zařízený dle mé TCHYNĚ.

Letěla jsem s Turkish Airlines, protože jsem v období, kdy sežeru, na co přijdu a nikdo mi to nemůže vyčítat, což je na tom to nejlepší. Takže když mi naši, značně oprávněně, řekli, že jenom jím, ohradila jsem se, že jsem přeci těhotná, protože jsem prostě nechtěla přiznat, že hlad vůbec nemám, že mi střeva praskají pod tíhou rohlíků, játrovky a perníků s jahodovou polevou, že mám prostě jenom chuť, pořád, 24 hodin denně...

No a Turkish Airlines během letu podávají jídlo. Navíc si můžete vybrat ze dvou chodů. Říkala jsem si, že bych možná poprosila o oba dva chody, ale pak jsem uznala, že bych byla za blbečka a radši jsem se dorazila Delissou a perníkem, co jsem měla z domu.

Seděla jsem vedle Íránky, kterou jsem zjevně vytáčela svými dotazy, jenomže mezi mé vysněné cílové destinace patří právě Írán, takže bylo o čem povídat. Z mé strany. Ona pak najednou strašně rychle usnula a spala celou cestu až do Istanbulu:-))

Po X hodinovém kroužení nad Istanbulem jsme s hodinovým zpožděním dosedli na istanbulskou půdu. Já nevím, jestli mám ten pocit jen já, ale Turecko má svoji specifickou vůni. Vždycky, když vyjdu z budovy letiště ven, mě udeří do nosu a já se musím zhluboka nadechnout, protože mám tu vůni moc ráda. Nikdy mě taky nepřestane udivovat to, jak je Turecko živé. Když vylezete na letišti ve Vídni nebo v Praze, lidé tam sice jsou, ale oproti Turecku je není vůbec slyšet.

Milý mi během mého pobytu referoval, že byt je perfektně uklizený, ovšem ne jeho zásluhou, protože pravidelně k nám dochází velitelka rodiny, tchyně Saadet.

Hned večer jsem provedla kontrolu a zjistila nepřítomnost hřebenu (asi pochopila, že mě jinak nedokope ke koupi nového, což už bylo načase). Zalila jsem všechny kytky, které byly polomrtvé a upustila slzu, protože jsem nemohla najít sklenice, které jsem získala za sbírání víček od Coca-Coly během Ramadánu a jelikož se mnou třískají hormony a brečím kvůli každé pitomosti. Po mém dotazu, proč nejsou kytky trochu při životě, mi Milý pyšně oznámil, že ho obviňuji z nedbalosti zbytečně, protože kytky zalil, a dokonce DVAKRÁT, což je za měsíc víc než dost.

Ráno jsem se probudila a vrhla se na velký úklid po tchynině velkém úklidu. Nejvíce času mi zabralo přemisťování věcí zpět na původní místo. Vytahala jsem Milého oblečení a ručníky z mé skříně, zjistila, že mi polovina ručníků chybí, že trička pečlivě složená a narovnaná ve skříni nejsou vyžehlená a že mám jinou rukojeť na mopu (zlomil ji tchán, prý při úklidu, ale vůbec bych se nedivila, kdyby ji použil k trestnému činu ublížení na zdraví, hádejte koho).

Kdysi jsem se rozhodla strouhat chléb na strouhanku sama, a tak jsem pečlivě schraňovala chleba na strouhání a sušila bylinky. Během mého pobytu se po nich slehla zem a ani generálka nevěděla, kde jsou. Myslela jsem si, že kecá, až do doby, než mě svou návštěvou poctil i tchán a vylezlo z něj, že kuchyň uklízel on. Takže jsem nemohla být naštvaná, protože jsem ještě neviděla pětapadesátiletého turka, aby uklízel kuchyň, natož v bytě, který není jeho.

Po mé nenápadné zmínce o tom, že musím volat elektrikáře, protože ani po měsíci od doby, kdy NĚKDO vytahoval šňůru od vysavače ze zdi a vytrhl to i s krytem, to stále není spraveno a my s Milým pořád nevíme, kdo že to vlastně byl, protože Milý nevysává a já to také nebyla, se tchyně se sklopenou hlavou přiznala. Načež následně houkla na tchána, ať to přijde opravit on. To je stejně príma rada jako když jsem dnes sousedce věnovala mnou nepoužívanou troubu a upozornila ji na spálenou šňůru. Tchyně mávla rukou a řekla, že to přece nic není, že to kousek izolepy spraví. V tu chvíli jsem si byla se sousedkou tak blízko jako nikdy předtím.

Tchyně mě dnes navštívila dvakrát, po obědě i večer, nezapomněla každých pět minut zmínit, jak pěkně tu uklidila (nechci jí křivdit, jsem ráda, že se mi o Milého postarala) a že musím  pravidelně jíst, aby její první vnučka pěkně rostla. Pak se rozhodla narušit naši idylku a začala vymýšlet, jak se bude dítě jmenovat, takže mi stoupl tlak, což je dobře, protože mi ve zdravotních testech vyšlo, že ho mám nízký. Víc než kafe po ránu na nízký tlak zabírá rozhovor s tchyní v kteroukoliv denní dobu.

A teď už musím jít, zapomněla jsem sundat ty hnusné deky, kterými mám nově potažený gauč.




You Might Also Like

1 komentářů

  1. ahoj, mam tez prisernou tureckou tchyni, ktera nevari, nepece, uklizi jako ze uklizi, koupelovy kout , umyvadlo ci toaletu nikdy neuklidila ani ve svem byte.pradlo ja poskladano do 2metru na sobe, ale ona vi vzdycky vsechno lip.kdy ma decko chodit, kolik ma mit zubu atd.ale ma vnouce tak rada, ze mu s prehledem sedm krat v tydnu pripravi suchou ryzi bez niceho k obedu.tchanovi, ci synum ani nevari, jednoduse v 11 se nakraji rajcatko, vytahaj se dzemi, spatne zavarene kompoty a hlavne tuna chleba a k tomu caj.vecer pak ta ryze nebo borek, tot vse za 10 let znam jen tri jidla, borek, ryzi s fazolemi, ryzi s masem.tchan doma nesmi ani pipnout, je to semetrika.guzel anne, ale ma rada penizky a darky:)nemyslim to ve zlem, realita..

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentář! Hezký den!