Welcome to our website !

Babs a život s Turkem

O tom, jak jsem se rozhodla žít s Turkem. A že je to někdy o hubu!

Česko-Turecko

By 10:01:00

Jsem Češka a jsem na to patřičně hrdá.

10. 10. 2014 se odehrál zápas mezi Českem a Tureckem a já si ho samozřejmě nemohla nechat ujít. Původně jsem měla jít s manželem, ale pak jsem uznala, že nehodlám stát vedle někoho, kdo bude po 90 minut mým nepřítelem a jehož národnost mi bude překážkou:-) Nakonec bych to i překousla, i lístek navíc by byl, ale to se zase ozval Milý, že rozhodně nehodlá stát v české sekci. No tak jsem šla s dalšími krajany. A stálo to za to!

Příprava byla velkolepá. Hrálo se na stadioně Fenerbahce, takže jsme se sešli kousek od něj, abysme se nadlábli a vyzdobili se do národních barev.





Cesta na samotný stadion byla poněkud trnitá. Chápu, že se pořadatelé báli, aby nám turci v zápalu fandění něco neudělali, nicméně kvůli tomu jsme museli obcházet celý stadion, abysme vešli tím správným vchodem pro hosty. Uteklo nám tak 20 minut a dva góly. 

Když jsme konečně, vysílení, došli do té správné sekce, překvapilo nás několik lidí v českém dresu. Udělali jsme si pohodlí a začli fandit.



No fandili. Nejraději bych tohle slovo dala do uvozovek, protože mi přišlo, že češi vůbec nefandí. Jenom tam prostě seděli a občas zatleskali, což mi bylo vážně líto. No tak sakra, jste na zájezdě, máte takovou šanci podívat se na utkání nároďáku a vy si to vůbec neužíváte. 

Jo, to turci, to byla jiná. Ti nezavřeli pusu. Dobře, bylo jich o pár tisíc víc, ale právě proto o sobě, podle mně, měli dát češi víc slyšet. Možná, že jsem byla navnaděná zápasem Fenerbahce, který jsem kdysi navštívila a atmosféra byla nepopsatelná, ale i tak jsem čekala od českých fanoušků víc.

I tak to bylo skvělé. Vyhráli jsme 2:1 a já mám zase o důvod víc, proč být pyšná na to, že jsem češka.







You Might Also Like

0 komentářů

Děkuji za komentář! Hezký den!