Welcome to our website !

Babs a život s Turkem

O tom, jak jsem se rozhodla žít s Turkem. A že je to někdy o hubu!

Tchyně a tchán

By 12:39:00

Tož máme tu podzim.Vždycky, když začne padat listí, tak nostalgicky vzpomínám na to, jak to musí být v ČR krásný. Tak si to, prosím vás, užívejte, jo? A až půjdete na svařák, vezměte tchyni a tchána!

Štěstí je vidět tchyni v krabici od mléka



Moje tchyně začíná chodit do školy. Věc se má tak, že neumí číst ani psát, což ale neznamená, že by byla blbá. Naopak je vyčuraná jak mraky a penězům rozumí natolik, že by mohla z fleku dělat bankéře. Teď se nedávno přihnala jak hurikán a div mi prstem nevypíchla oko, jak pyšně hlásila, že se jako první zapsala do kurzu. Ráda bych se tam šla podívat, to bude bandička. Jestli budou i ostatní žákyně stejný jako tchyně, bude to k popukání.

Jak jsem kdysi tvrdila, že ji nemám ráda, tak teď můžu zcela upřímně říct, že je tomu přesně naopak. Asi nám prostě trvalo, než jsme se nějak sehrály, zvykly si na sebe.

Začátky nebyly růžový. Docela ji chápu. Má tři syny, jsem první nevěsta v rodině, navíc mám toho nejstaršího syna, ještě ke všemu cizinka. Měla tendence se do všeho motat, kecat, radit... No jo, jenže jsem Bára, takže jsem se nedala, což vedlo k dohadům a problémům. Naštěstí jsme to ustály a teď můžu říct, že je moje tchyně boží.

Abysme nevyšly z formy, tak se občas vzájemně vytočíme, ale většinu času je sranda. Především na ní oceňuju to, že chápe můj humor. Je takovej blbej, jízlivej, ale ona mi to nonšalantně stejným způsobem vrací. Na plnou pusu mě pošle do prdele a ještě se tomu děsně směje. 

Minule jsem byla u ní doma a najednou jsem pocítila takovej příval lásky, že jsem ji musela obejmout a říct jí, že jí mám ráda. Vůbec nebyla zaskočená, objala mě taky a bylo to pěkný. O pět minut dýl jsme byly zase v sobě, protože Máří se ládovala čokoládou, a že prej si ji vzala sama. Aha, sama si ji rozbalila a ulomila kostičku. Lže prostě furt stejně.

To tchán, to je jiná partie. Ten má strašně dobrý srdce, ale humoru moc nepobral. Šly jsme ho s Meryem navštívit do práce, seděl v kuchyňce za stolem zády ke mně a jedl. A já blbka na něj bafla. Očividně se fakt lekl a mně v tu chvíli došlo, že má bypass a že asi umře. Jemu to asi došlo taky, protože se na mě podíval jak na idiota a dál pokračoval v jídle. 

On má takovej výraz, kdy jako nevíte, na čem jste. To jsme s tchyní vymyslely, že ho napálíme, že jsem zase těhotná. Tak mu to jako tajuplně říkáme a on nic. Žádná změna výrazu, nic prostě. Ty jo, to bylo něco na mě. Jsem cholerickej štír, což se okamžitě projevilo. Začala se ve mně vařit krev, zatnula jsem pěsti a div se nerozbrečela, že jako vůbec nemá radost.

Pak říkám tchyni, že "ten její" teda moc humoru nepobral, a ona že ne, že je takovej suchar. 

Nejhorší na tom ale je fakt, že oni dva jsou přesným odrazem mě a Milýho.

Milý je kliďas, flegmouš, nic ho nerozhodí, na všechno má čas, děsně slušnej... A já jsem taková mrška, huba se mi nezavře, házim jeden fórek za druhým, kterým se ve finále směju sama, když mě něco naštve, tak to dám pořádně najevo. A přesně taková je tchyně a tchán. 

Když nás přišly navštívit, zazvonili, otevřela jsem dveře a rychle je zase zabouchla se slovy, že nikdo není doma. Milý kroutil očima a říkal, ať laskavě otevřu, tchán se usmíval, ale za břicho se rozhodně nepopadal, ale za to já s tchyní, my jsme umíraly smíchy! Já vím, já vím. Trapnej dětinskej humor. Ten mě přesně baví! A tchyni taky! 

Když se tchyni narodilo první dítě, byla to holčička. Jmenovala se Bircan. Když jí byl asi rok, umřela, měla nemocný srdíčko. Jednou jsme se o ní bavily a tchán pronesl, že "Jedna dcera z rodiny odešla, druhá přišla." 

Ať je to suchar nebo ne, tohle bylo to nejhezčí, co mi kdy mohl říct a dal mi tím jasně najevo, že jsem prostě jejich. Takže ačkoliv je suchar a tchyně zase sem tam na ranu, jsou moji a já jsem fakt vděčná, že je mám. A ani neva, že to jsou Turci!

You Might Also Like

1 komentářů

  1. To je krásné :). Zvlášť to s tou Bircan. Takový smutně krásný, ale krásný... Je super, že tě rodiče manžela takhle přijali.

    Jop, až půjdu na svařák, vezmu tchánovce s sebou. A ani neva, že jsou to Vietnamci! Dobrou náladu tchyně poznám podle toho, jak mě oslovuje. Ve vietnamštině je poměrně složitý způsob oslovování, nicméně já ve své roli bych měla tchyni oslovovat jako "bác", což znamená "teta, starší než moji rodiče", zatímco ona by mě měla oslovovat "cháu", což znamená "neteř" nebo "vnučka". Tyto dvě slova se používají normálně ve větě - místo "já - ty" prostě používáme "bác - cháu". Ovšem když tchyni někdo naštve (někdo jiný, než já) a ona má vztek na zbytek světa, jen ne na mě, tak sebe začne oslovovat jako "mẹ" a mě začne oslovovat jako "con", kde "mẹ" znamená "máma" a "con" znamená "dítě", v tomto případě "dcera". :) A mě to vždycky tak pěkně zahřeje u srdíčka.

    Nicméně musím říct, že jsme se s maminkou přítele minulý týden definitivně sblížily. Na Silvestra snědla něco špatného, takže jsem ji držela vlasy, když zvracela. Držet někomu vlasy, když potupně zvrací, je podle mě nejvyšší stupeň sblížení :-D.

    Moc se mi líbí tvoje povaha, lidé, kteří si dokáží udělat srandu (a dokáží si ji udělat i sami ze sebe), jsou pro mě hrozně důležití :).

    www.hogreta.blog.cz

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentář! Hezký den!