Dočteno - Hana

by - března 01, 2018

Při čtení různých fór a diskuzí s tipy na knihu v poslední době na plné čáře vyhrává kniha Hana od spisovatelky Aleny Mornštajnové. Zarezervovala jsem si ji v knihovně a 32 lidí, kteří byli ve frontě přede mnou, ve mně utvrzovali myšlenku, že to bude knížka, na kterou jen tak nezapomenu. Byla.


Příběh začíná tím, že devítiletá holčička Mira zalže mamince, že jde sáňkovat, přitom se vydá s kamarády plout po řece na krách. Mira ale uklouzne a když celá promáčená přijde domů, maminka jí za trest nedá žloutkový věneček, který se podává v den maminčiných 30. narozenin. A tím Miře zachrání život.

Poté, co Mira ztratí zbytek rodiny, tápe v tom, kde má domov, až se dostává k matčiné kamarádce, kde se sice na chvíli cítí vítaná, ale nakonec je nucená odejít. Ocitá se u své tety Hany, podivínky, o které si šeptá celé město, aby k sobě nakonec přilnuly silným poutem. Mira si zprvu myslí, že ji Hana vůbec nemá ráda a zřejmě to tak připadne i čtenáři, ale s každou další stránkou bude víc a víc jasné, že Hana toho v duši nese tolik, že prostě není schopná lásku projevovat. Má strach se ke komukoliv citově upoutat, věří, že je prokletá a že každý, koho má jen trošku ráda, nakonec zemře.

Autorka nedala hrdince jméno Hana jen tak, dokonale vystihuje to, co ji potkalo - bolest, utrpení a hanu.

Příběh je založený na základě skutečných událostí v době, kdy ve Valašském Meziříčí řádil tyfus. Pochází z doby před, během a po druhé světové válce a protože rodina, které se příběh týká, je židovská, je jasné, že to nebude zrovna veselé čtení. Je plný otázek a rozhodnutí, kdy každý špatný tah může znamenat zkázu celé rodiny. Je o prioritách, lásce a obrovské bolesti.

Knížka je rozdělená do dvou částí, první z nich vypráví Mira a druhou Hana. Obě části se ale vhodně prolínají a jednotlivé dílky příběhu do sebe zapadají stejně jako puzzle, postavy odkrývají různá tajemství, která měla vliv na život jejich potomků.

Knížka je psaná jednoduchým jazykem, s lehkostí, takže kloužete z věty na větu bez zbytečných složitostí a vložek. Jde přesně o tu knížku, kdy si sednete a zvednete se až po přečtení poslední stránky, protože děj vám prostě nedovolí dělat něco jiného. Naštěstí se čte sama, takže ji máte maximálně za dva dny přečtenou, v hlavě vám ale bude ležet ještě pěkně dlouho. Potom se zvednete a první, co uděláte, je, že pevně obejmete všechny své blízké a poděkujete za dobu, ve které žijete.

Kdybych měla Hanu bodovat, na stupnici od jedné do desíti by měla minimálně 15, knížka je prostě brilantní a ode dneška se řadím k těm, kteří ji budou vytrvale doporučovat. A žloutkový věneček už pro mě nebude nikdy jen tak obyčejným zákuskem.

Četli jste Hanu? Líbila se vám? Případně jaké jsou vaše nejoblíbenější knihy? Budu ráda za tipy!

Bára



Kód: 6583217
ISBN: 978-80-7491-940-4
Rok vydání: březen 2017
Jazyk: Čeština
Počet stran: 310
Rozměry (mm) (výška x šířka x tloušťka): 208 x 140 x 30
Formát: pevná vazba, e-kniha

You May Also Like

1 komentářů

  1. Ahoj.
    Hanu jsem četla,je to moc hezky napsaná kniha a klidně bych ji zavedla do škol jako povinnou četbu.
    Moje oblíbená kniha je Žena roku 1900 od Heleny Šmahelové. Doporučuji.
    A z těch nedávno čtených co se mi líbí hodně - Malý pražský erotikon od Hartla
    Ví o Tobě - Sarah Pinborough
    A Aristokratka od Evžena Bočka
    Hezké čtení. Markéta

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentář! Hezký den!